ŠKOLNÍ VÝLET 5. TŘÍDY

Všichni už jsme se moc těšili na 9. květen. Proč? Čekal nás totiž výlet do Prahy. Sešli jsme se na nádraží v Přerově už před tři čtvrtě na šest, ale ani brzké vstávání nám nevzalo dobrou náladu. Cesta vlakem rychle ubíhala až do doby, kdy nás problémy na trati donutily zůstat stát a způsobily téměř hodinové zpoždění. Díky němu jsme bohužel nestihli shlédnout orloj na Staroměstském náměstí v chodu. Prohlédli jsme si ho tedy alespoň jen tak. Potom už jsme se křivolakými uličkami Starého Města vydali směrem ke Karlovu mostu. Přímo pod Staroměstskou mosteckou věží je totiž kotviště lodí, ke kterému jsme měli namířeno. Téměř hodinová plavba malou lodí Vodouch nás úplně nadchla. Milý kapitán nám vyprávěl spoustu zajímavostí o místech, kterými jsme proplouvali. Dostali jsme se dokonce i do Čertovky, kde jsme si prohlédli dům, v němž se natáčel známý dětský film Chobotnice z druhého patra. Příjemné bylo i občerstvení v podobě nanuku nebo perníčku a limonády. Při návratu do přístavu jsme podpluli pod jediným zbylým obloukem Juditina mostu, nejstaršího kamenného mostu přes Vltavu, a dýchla tak na nás opravdu dávná historie našeho hlavního města. Po plavbě jsme navštívili Muzeum Karlova mostu a dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o jeho stavbě. Po tolika teoretických informacích jsme pochopitelně zatoužili se po mostě projít a nasát jeho ojedinělou atmosféru s překrásným výhledem na Hradčany. To už nám ale začínalo kručet v břiše, a tak jsme na Kampě posedali na lavičky a obsah batůžků přemístili do žaludku. S plným břichem se nám hned pokračovalo lépe a za chvilku jsme už vyjížděli lanovkou na Petřín. Zrcadlové bludiště a zejména zakřivená zrcadla každého rozesmála. Májový deštík jsme přečkali pod stromy, nakoupili jsme pár suvenýrů a lanovkou jsme se svezli opět dolů. Pěšky jsme prošli kolem Národního divadla, projeli jsme se dokonce i metrem, stihli jsme si ještě prohlédnout Obecní dům a Prašnou bránu a pak už unavení sedli do vlaku. Byl to určitě ten nejpovedenější školní výlet, jaký jsme zatím zažili.

Zapsala Markéta Pechálová, třídní učitelka 5. třídy